Provozní doba: Po-Pá 8 - 15 hod   Infolinka: 777 283 009   E-mail: info(a)esel.cz   Adresa: Kutnohorská 678, 281 63 Kostelec nad Č. lesy

Zpětné volání
 
Rychlá objednávka ZBOŽÍ nebo SLUŽBY

Provozní doba: Po - Pá 8 - 15 hod
Infolinka: 777 283 009
E-mail: info(a)esel.cz
Adresa: Kutnohorská 678
281 63, Kostelec nad Č. lesy

195. Den otevřených dveří
se bude konat v Týně nad Bečvou dne 8. 3. 2020 od 9 do 13 hod.

194. Den otevřených dveří
se bude konat v Kostelci nad Černými lesy dne 8. 3. 2020 od 9 do 13 hod.

193. Den otevřených dveří
se bude konat v Kostelci nad Černými lesy dne 9. 2. 2020 od 9 do 13 hod.

192. Den otevřených dveří
se bude konat v Týně nad Bečvou dne 12. 1. 2020 od 9 do 13 hod.

191. Den otevřených dveří
se bude konat v Kostelci nad Černými lesy dne 12. 1. 2020 od 9 do 13 hod.

archiv aktualit »


zzz-Malé zamyšlení nad programem Zelená úsporám

Libor Směja | 10. června 2009


Minulý týden mi přišel od České tiskové kanceláře email se žádostí o zodpovězení několika otázek k programu Zelená úsporám. Po jejich přečtení jsem si uvědomil, že většina lidí chápe tento program tak, že se jedná hlavně o zateplení objektů, a vše ostatní je jakoby stranou.
Na dotazy redakce ČTK jsem sice odpověděl, ale mám takový dojem, že se asi stejně nikde neobjeví, neboť i tohoto novináře zjevně zajímala pouze problematika zateplení objektů.
Proto jsem chvíli přemýšlel, zda mám vůbec na tyto otázky odpovídat, nebo raději hodit tento email do elektronického koše, a čas strávený psaním odpovědí využít nějak smysluplněji. Nakonec jsem však své odpovědi tazateli odeslal.
Při mentalitě českého národa předpokládám, že na svoji redakční anketu pan redaktor nedostane příliš mnoho odpovědí, a tak jsem chtěl dotyčnému vyhovět. Dost možná budou moje odpovědi jedněmi z mála neutrálních, protože otázky byly z mého pohledu nastaveny k „vystartování“ s tím, že mají dotyčné adresáty spíše vyprovokovat k „ošklivým reakcím“.

Díky tomu jsem se však mohl trochu více zamyslet nad celým programem Zelená úsporám tak, jak je vytvořen a jak ho dnes, po dvou měsících, vnímám já sám.
Pravdou je, že dosud jsem se úzce věnoval hlavně oblasti kotlů na biomasu, což jsou programy C.1. a C.2., ale nyní bych se rád „nahlas zamyslel“ nad celým „zeleným programem“ v určitých souvislostech.



Téma: ZATEPLENÍ BUDOV

Pokud se někomu bude zdát, že protěžuji více dotační podporu pro oblast kotlů na biomasu, než do oblasti zateplení, solárně-termických panelů, tepelných čerpadel, tak není daleko od pravdy.

Začnu tématem nejvíce omílaným, a tím je zateplení budov. Z mého pohledu by zateplení mělo být vždy až tím druhým v pořadí, co se dá udělat ke zkvalitnění životních podmínek společnosti v oblasti ekologie a obyvatel domu, který by se měl být zateplen. Přiznám se, že jsem jeden dům v minulosti sám zateplil, ale byl to také na dlouhou dobu první a poslední dům, kde jsem to učinil. Po zhodnocení všech ekonomických aspektů jsem totiž došel k závěru, že to bylo zbytečné vyhození peněz.
Proč? Protože náklady na zateplení se nikdy nevrátí! Ano, leckdo teď namítne, že není potřeba, aby se vše muselo vrátit, ale je to jedna z významných podmínek pro zajištění důvodu, proč něco takového udělat.

Od té doby jsem přišel do styku s mnoha lidmi, kteří si svůj dům zateplili, a proto mohu tvrdit, že informace získané od nich jsou vždy stejné. Upozorňuji, že se bavíme o zateplení starších objektů, nikoli novostaveb v nízkoenergetickém (NED) nebo pasivním (PD) standardu, kde je zateplení již součástí stavebního systému a proto je nezbytné.
Zde bych to však ani zateplením nenazýval, protože v těchto případech je izolační hmota součástí skladby domu. Mám na mysli především zateplení, které je myšleno i v programu Zelená úsporám, kde se jedná o zateplení domů z masivní socialistické výstavby a z doby před ní.

Z mého pohledu by mělo rozhodnutí o realizaci zateplení vždy následovat až po důkladném zvážení, zda je v domě kvalitní zdroj energie, který ji bude vyrábět za rozumných podmínek, v rozumné ceně a zda bude následně možné tuto energii v domě zachovat. Nikoli dělat to obráceně, tj. mít nehospodárný a nákladově neefektivní zdroj energie a pak teprve tuto neefektivní energii „zachycovat“ pomocí zateplení domu.
Nechci zde popisovat případy, kdy lidé zateplí objekt a neuvědomí si, že najednou v něm mají předimenzovaný zdroj tepla, který musí provozovat v jiném výkonovém režimu, než na který je určen. Výsledkem je pak dým z komína, dehet v kotli i mimo něj apod. Co tím myslím?
Jak může být pro ekologii prospěšné mít doma starý kotel na uhlí, popř. jakýkoli jiný na kusové dřevo nebo jiná paliva, když jejich účinnost je prachmizerná? Tyto kotle mají na ekologii výrazný negativní dopad a pouze nás nutí tuto „neekologickou energii“ zachytit. Při účinnosti tepelných zdrojů kolem 55% je to na pováženou.


Máme topit zemním plynem nebo elektřinou?

Víte, že při spalování zemního plynu je produkce CO2 46x vyšší než při spalování biomasy, která je CO2 neutrální, to znamená, že co se spálením vyprodukuje, to si biomasa opět při své tvorbě z přírody vezme?
Tento údaj je převzatý z produkce rodinného domu s roční spotřebou 20.000 kWh, kterých je v ČR sice menšina, ale o to více je takových domů, co mají spotřebu ještě několikanásobně vyšší.
Pokud topíte biomasou, vyprodukujete u tohoto domu za celý rok 100 kg CO2. Pokud topíte zemním plynem, vyprodukujete za to stejné období již 4.600 kg CO2.



Teď si nejspíš řeknete, proč nám tedy ze všech stran tvrdí, že zemní plyn je ekologické topení?
Já tvrdím, že není! Je to pouze zájem mocné plynařské lobby a všech, které produkce plynu živí. Proto také tito lidé podobná tvrzení všude masivně medializují.
Spousta „zaručených“ ekologických informací, které se k nám dostávají z médií, jsou nepravdy! Bohužel marketingové náklady jsou v případě plynařů daleko větší, než v případě firem z oblasti biomasy a dalších ekologických řešení.
Konkrétně jedna významná plynařská firma v ČR utratí ročně 128 miliónů korun pouze za propagaci topení plynem, přičemž pro letošní rok je tento rozpočet 2x vyšší než v minulosti. Koho si myslíte, že budete více slyšet? Lidi od biomasy, nebo ty od plynu?

Neekologická zařízení

Chci na tomto místě ještě podotknout, že není možné považovat všechny firmy zabývající se spalováním biomasy a výrobou zařízení pro jejich energetické využití, za firmy, které se chovají skutečně ekologicky.
Pominu-li „krbaře“ a „kamnáře“, kteří ekologii při spalování biomasy škodí nejvíce (pro vaši informaci: výše prachových částic, které jsou uvolňovány při spalování v těchto malých zdrojích, se dají přirovnat k zátěži podobné dieselovému motoru, který je osazen ve velkém nákladním automobilu), máme zde ještě výrobce s kotli na kusové dřevo, dřevobrikety atd.
I zde je situace nevalná. V České republice mají na trhu stále své místo kotle, které dosahují i při spalování dřeva nízké účinnosti a vysoké prašnosti. Tento fakt by bylo potřeba také změnit, jenže to není tak jednoduché.
Proč by se měli zdejší výrobci snažit a vyvíjet něco nového, když je mnohem jednodušší mít - nebo ještě lépe: „účinně zmasírovat“ - správné lidi na správných místech, kteří mají moc příslušné normy zmírnit tak, aby se do nich i tito „hochštapleři“ vešli?
A co říct k tomu, že si ve svých reakcích na program Zelená úsporám ještě dovolí vyhrožovat státu tím, že na něj budou podávat žaloby?!?
Já bych navrhoval okamžitý zákaz výroby a prodeje všech zařízení, která podmínky programu Zelená úsporám nesplní. A věřte mi, že by si každý z nás na vlastní nos i oči okamžitě uvědomil, k jaké změně ovzduší by došlo a jak rychle by tak stalo.

Stále si pokládám otázku, proč stát dovolí prodávat na trhu neekologická zařízení?!
Vždyť program Zelená úsporám uspokojí v oblasti vytápění maximálně 34.100 domácností, ale co těch půl miliónu dalších, kteří dotaci nezískají?
Tento program by měl být jasným vodítkem pro všechny výrobce i prodejce v tom smyslu, co by se mělo v prodejních sítích prodávat a co nikoli! Pokud výrobek nesplňuje podmínky programu Zelená úsporám, tak je zřejmě špatný a nemá na trhu co pohledávat!
Co z toho, když si koupím ekologický kotel, můj soused si ho pořídí také, ale ten třetí si před námi pobaveně klepe na čelo a směje se nám, že on si raději koupil sice nekvalitní, ale zato levný výrobek, a je mu naprosto jedno, že životnímu prostředí vysloveně škodí?


Je hnědé uhlí opravdu neekologické palivo?

Zde je nutno podotknout, že existuje malá skupina zařízení, která umí ekologicky spalovat i hnědé uhlí, ale v programu Zelená úsporám je bohužel nenajdete. Ačkoli jsou to opravdu ekologická zařízení, v naší společnosti zůstane navždy zakořeněno, že hnědé uhlí je neekologické palivo.
Je to důsledek neznalosti kompetentních osob, že uhlí lze spálit ekologicky. My víme, že to jde a že emisní údaje jsou podobné těm, které jsou do ovzduší uvolňovány při spalování biomasy. Vždyť i hnědé uhlí je biomasa, pouze staršího data! Vzniklo přece z úplně stejné hmoty, které dnes říkáme biomasa a doporučujeme ji spalovat v automatických kotlích.

Asi je zbytečné nad tím přemýšlet. Vždyť při důkladnějším pohledu do podmínek programu Zelená úsporám najdeme podporu tepelných čerpadel, která ke své funkci potřebují elektrickou energii. Tu elektrickou energii, kterou v našich elektrárnách stále ještě vyrábíme na úrovni 36% účinnosti. Skutečnost, že ji pak tepelná čerpadla při dobrém topném faktoru 3x zvýší, je sice pěkná věc, ale proč to samé palivo (hnědé uhlí) nespálit místo v elektrárně raději v rodinném domě, ale s účinností 88%?!?
 
Dům vlevo je vytápěn automatickým kotlem na uhlí, zatímco dům vpravo je vytápěn zplynovacím kotlem
na kusové dřevo. Co více škodí životnímu prostředí? Určitě to dřevo ve špatném kotli.



Solární panely

A podpora solárně-termických panelů? Program Zelená úsporám jejich - už tak nízký - přínos úplně degradoval. Proč mají lidé - dle podmínek tohoto programu - vyrábět teplo, které momentálně ani nepotřebují? Proč musí mít takovou plochu kolektorů, aby ohřála 82 litrů vody na osobu, když norma praví, že to má být pouhých 42 litrů vody, a skutečnost je přitom někde mezi 20 až 30 litry?!? Opravdu tomu nerozumím!
Mně, jako velkému nepříteli solárně-termických panelů, to zatím nikdo nedokázal vysvětlit (této problematice jsem se věnoval již v roce 1995, kdy jsem stavěl prvních 6m2 domácího kolektoru). Stále jen poslouchám, že to tak spočítali profesoři na ČVUT, že tak to prostě je a tak to také bude.

Víte, proč považuji solárně-termický systém za nesmysl? Protože vyrábí teplo, když ho nejmíň potřebujete, a jeho schopnost akumulovat dlouhodobě energii je skoro nulová.
Když si dnes koupím kvalitní kotel na biomasu a budu s ním ohřívat celé léto vodu pro čtyřčlennou rodinu, tak mě bude tento druh tepla, aniž bych musel kupovat jakoukoli jinou energii, stát nákladově zhruba do tisíce korun. Zdá se vám to málo? Dobře, tak počítejme 2.000 korun!
Cena jakéhokoli solárního systému je minimálně 80.000 korun a jeho životnost činí maximálně 35 let. Než protopíte při ohřevu teplé vody to, co spálíte v kotli, tak už vaše solární zařízení bude mít dávno po době své životnosti.
Proto mě solární panely „neberou“ a opravdu nejsem takový fanda „technických novinek“, abych musel před sousedy frajeřit, že na to mám.

Už začínáte přemýšlet jako já? Ani se vám nedivím, vždyť na tom není nic složitého. Je potřeba začít přemýšlet jednoduše a logicky v souvislostech, a hlavně nenechat se dostrkat někam, kam nechcete.
Dnes už neplatí argumenty, že se člověk při topení biomasou nadře – myslím tím například topení peletami, nikoli kusovým dřevem, které dodnes není možné příliš dobře zautomatizovat.
Vždyť dnešní systémy jsou již tak dokonalé, že se dají přirovnat k vytápění lehkým topným olejem (LTO) nebo plynem. Bohužel informovanost lidí je velmi špatná a chuť některých připlatit si za dokonalé zařízení a uspořit tak mnoho času, nervů a peněz, je nulová.
„Miluji“ když se mi někdo snaží namluvit, jak ho zpracování kusového dřeva baví, že si u toho zarelaxuje, a jak přijde na jiné myšlenky. Pokaždé těmto lidem říkám: Povíme si to za pár let, až se to začne projevovat na vašem zdraví!
To je jako bychom měli dnes, v době, kdy každý z nás má mobil v kapse, běhat 500 metrů do nejbližší telefonní budky si zavolat, protože je to tak úžasné, člověk se projde, odpočine si a přitom je na čerstvém vzduchu.

Vraťme se na začátek

Je potřeba, abychom nejprve vyřešili zdroj energie ve svém domě a pak se snažili vyprodukovanou energii uchovat. Také si myslím, že by stálo za to zamyslet se, zda není lepší více podpořit odstranění zdrojů znečištění ovzduší a jejich kvalitní nahrazení, nežli řešit samotné úniky tepla.
Teplo samo o sobě není škodlivé. Z mých výpočtů vychází, že kdyby se všechny prostředky z programu Zelená úsporám investovaly na státní dotaci ve výši 80.000 korun do zdrojů tepla, tak jsme z nich mohli financovat ekologizaci cca 437.000 domácností, které dnes topí neekologicky tuhými palivy.
Tato skutečnost by ale neprospěla různým energetickým lobby a dalším nátlakovým uskupením, neboť by to vedlo k jejich ekonomickému kolapsu. To si nikdo z nich určitě nepřeje, takže budeme nuceni hledat jinou formu, jak tyto peníze utratit s podmínkou, aby se to přitom energetické spotřeby moc nedotklo.
Nebo se prostě jen smíříme s faktem, že ten, kdo zateplí svůj dům, ušetří cca 10-20% energie, přestože by mohl změnou zdroje vytápění ušetřit 50-70% energetických vstupů.
Co se dá dělat. :-( Děkujeme alespoň za to málo, co jsme díky programu Zelená úsporám získali.

Určitě se shodneme na tom, že na začátku všeho byla nejspíš dobrá myšlenka, pouze její smysl se postupem času kamsi vytratil. Obávám se jen toho, že někteří politici se budou snažit „prodat“ toto téma v podzimních volbách a tím celý program Zelená úsporám definitivně zdegradují a pohřbí.

Proč se nikdo včas nezamyslel nad tím, co je pro obyvatelstvo dostupnější? Jestli investovat statisícové částky (odhady říkají průměrně 300.000 Kč) do zateplení, které má návratnost cca 50 let, nebo zda investovat do nového kotle na biomasu, kde se investice pohybuje v oblasti cca 130.000 Kč a její návratnost je cca do 9 let?
O složitosti vyřídit dotaci na zateplení proti vyřízení dotace na kotel nemá snad ani cenu se zmiňovat.
U dotace na kotel navíc nemusíte platit předem desetitisíce za projektovou dokumentaci jako u zateplení a už vůbec se nemusíte bát, že by vám dotaci na kotel krátili z důvodu nedodržení postupů v projektové dokumentaci. A víte proč? Protože u výměny kotle žádnou projektovou dokumentaci nepotřebujete!

Nezbývá mi, než vám všem popřát hodně štěstí při využívání programu Zelená úsporám.
Na našich webových stránkách, týkajících se dotací -  www.DotaceNaKotel.cz - vám již brzy přineseme důkazy o tom, že získat dotaci na kotel se společností ESEL je velmi jednoduché a že s námi se toho opravdu bát nemusíte.
A dokonce vás to u nás nebude stát 5.500 korun, jak si účtují jiné společnosti. U nás máte při koupi a instalaci automatického kotle vyřízení dotace na něj ZDARMA!

Libor Směja
jednatel společnosti
esel technologies s.r.o.

 

    Čtěte dále:  


copyright © esel – 2008